Knižní TAG: Já, knižní recenzent

Jak probíhá mé psaní recenzí? Rozhodla jsem se, že bych vám mohla více přiblížit, jak vypadá, když pro vás tvořím recenze a podobné knižní články. Už jsem tady na blog napsala pár desítek takových článků, a proto by pro vás mohlo být zajímavé, nahlédnout do zákulisí mého tvoření a zase mě trošičku více poznat. Jaký jsem čtenář a knihomol jsem vám už prozradila pomocí předchozích tagů, ale tentokrát se podíváme na to, jaký jsem recenzent. Napsat tento článek mě napadlo v souvislosti právě probíhající ankety Knižní bloger roku, kde jsem díky vám nominovaná ve finálovém kole. Jsem za to neskutečně vděčná a moc vám děkuji. Právě proto jsem si říkala, že může být fajn se jako knižní recenzent trošku více představit. Na to jsem se rozhodla využít tento tag, který se objevil na spoustě knižních blogů ale už před více než třemi lety. 

1. Kolik recenzí měsíčně vydáš?

Na tuto otázku u mě neexistuje žádná přesná odpověď. Každým měsícem se úplně liší číslo, jak napsaných článků, tak i samotných recenzí. Nepíšu recenze na všechny knihy, které přečtu, ale jen k některým vybraným knihám. Jednak nemám tolik času, kolik bych na napsání takového množství recenzí potřebovala, ale také jsou knížky, u kterých nevidím důvod je sepisovat. Většinou to tak je, když kniha není ničím výrazná, a tak by recenze pro čtenáře nebyla zajímavá. Krátkou recenzi na všechny knížky, které přečtu, přidávám pod fotky na svůj instagram, pro lepší přehled pro mé čtenáře i pro mě.

2. Píšeš recenzi hned po dočtení knihy, nebo ji necháváš uležet?

Určitě to není tak, že bych ihned po dočtení posledních stránek knihy otevřela počítač a začala sepisovat recenzi. Vždy potřebuji nějaký ten čas na to, abych si utřídila myšlenky a své dojmy, protože jich v hlavě po dočtení každé knížky mívám hodně. Většinou se snažím recenzi napsat do týdne po dočtení knížky, abych ji měla stále v čerstvé paměti a mohla napsat vše, co bych vám chtěla předat. Někdy se ovšem stane, že recenzi píšu s větší časovou prodlevou od přečtení, než bych si přála, ale nestává se mi to příliš často.

3. Máš nějakou přípravu než se vrhneš do psaní?

Většinou si před psaním napíšu pár bodů, na které bych v článku rozhodně nechtěla zapomenout a pak už si jen sednu k počítači a píšu. Občas si nějaké poznámky zaznamenám už během čtení, ale to nedělám příliš často. Ze začátku mého psaní recenzí jsem si je dokonce prvně napsala na papír, ale přicházela jsem tím o zbytečně moc času a teď už jsem si zvykla psát a přemýšlet u počítače.

4. Co ve tvé recenzi určitě nesmí chybět?

Pro nejen všechny mé recenze, ale i všechny články, které napíšu platí, že mají úvod, závěr a úvodní fotku. V úvodu většinou vysvětlím o čem článek je a proč například vznikl. V závěru zase celý článek ukončím a shrnu. Obě tyto čísti mi přijdou velmi důležité, pro příjemnější a přehlednější čtení. Pro recenze jsem si už za dobu svého psaní vybudovala určitou strukturu, které se držím, ale vždy se to trošku liší podle typu knihy. Například téměř vždy čtenářům představím děj knihy, ale u recenzí, jako například na Guinessovu knihu rekordů k ději samozřejmě nemůžu nic napsat, protože se nejedná o příběh... Stejně tak do recenze píšu něco o autorovi knihy, ale některé knihy nenapsal jeden konkrétní spisovatel, takže tuto část knihy také musím vynechat. V žádné mé recenzi nesmí chybět můj názor na knížky a mé poznatky, ale to je u recenze přeci samozřejmé!

5. Jak dlouho ti trvá, než ji napíšeš?

To se také vždy trošičku liší podle toho, jaká knížka byla a jakou mám ten den náladu a energii. O některých knihách se mi píše velmi jednoduše a o některých to jde hodně těžko. Stejně tak záleží na mém aktuálním rozpoložení. Jsou dny, kdy ze mě slova tryskají samy, ale i dny, kdy bojuji s úplně každou větou. Nemyslím si, že čas ovlivňuje jestli se mi knížka líbila, nebo ne. O některých knihách se mi prostě píše snadněji než o jiných. Odhadem bych řekla, že se čas pohybuje mezi jednou až dvěma hodinami.

6. Píšeš spíš kladné nebo záporné recenze?

Rozhodně jsem napsala více kladných než záporných recenzí, ale to jen proto, že nepíšu recenze na všechny knihy, které přečtu a taky si často umím vybrat co budu číst. Jak už jsem v tomto článku psala u jiné otázky, recenze píšu jen na některé knihy, které jsem přečetla. Nejčastěji mám potřebu svým čtenářům napsat o nějaké naprosto skvělé knize, o těch průměrných se mi už tolik psát nechce, protože k tomu často není důvod a úplné propadáky se mi naštěstí pod ruce nedostávají často, vlastně téměř vůbec. Na začátku roku jsem napsala článek Nejhorší knihy za rok 2018, kde jsem psala o těch nejslabších knížkách, jaké jsem loni četla. Přemýšlela jsem, jaké knihy bych do takového článku uvedla za tento rok a dospěla jsem k závěru, že nemám přečtených pět knih, které by si zasloužily nálož kritiky. Umím si prostě vybrat, jaké knihy si chci přečíst, abych si je užila, nebo mám prostě jen štěstí na skvělé tituly.

7. Pověz nám o tvé první recenzi (a připoj odkaz)

První rádoby recenze jsem psala na svůj předchozí blog, který už (naštěstí) neexistuje. Byly to velmi krátké názory na filmy a knihy, za které bych se už nejspíše styděla. Pak jsem začala psát delší a smysluplnější články, se kterými jsem se přestěhovala tady na svůj nynější blog. Má první recenze, která už alespoň z části splňovala náležitosti recenze je stále k nalezení tady na blogu. A když jsem si ji teď po dlouhé době četla, tak nevím, jestli to je úplně dobrý nápad. Spousta vět, které jsem napsala jsou velice krkolomné, píšu tam dost nepodstatných informací a hodně těch důležitých tam naopak chybí... Ale snažím se na to koukat pozitivně a zaměřit se na svůj posun ve psaní, protože je podle mě znatelný. Jedná se o recenzi na trilogii svůdné zlo.

8. Kterou tvoji recenzi bychom si měli přečíst a proč? (opět odkaz)

Je hodně těžké vybrat jednu recenzi, kterou bych vám doporučila, obzvláště z vlastní tvorby. Rozhodla jsem se vám doporučit tři recenze na odlišné knížky, které mě jednak hodně bavily psát a hlavně bych vám chtěla představit ty knihy. První z nich je recenze na knihu 12 kroků ke štěstí, která mi hodně pomohla a mohla by pomoct i někomu z vás. Druhá z nich je recenze na nejkrásnější dětskou knížečku, jakou jsem za dlouhou dobu četla a to Nártoun Olin vypráví. A třetí recenze, kterou byste si měli přečíst je recenze na knihu Hate list, což je neskutečně silná, zajímavá a důležitá kniha. 

9. Existuje naopak nějaká, za kterou se stydíš?

Nevím jestli se dá říct, že se za ně přímo stydím, protože každý se učíme a musíme nějak začít, ale uvedla bych právě ty recenze z mých začátků, jako je například ta na svůdnou trilogii. Ze začátku jsem do recenzí nepsala věci, které teď vnímám jako velmi důležité a neuměla jsem ani pěkně stylisticky psát. Netvrdím, že teď je to naprosto úžasné, ale velký pokrok jsem udělala a jsem moc ráda, že jde vidět.

10. Máš svoje osvědčené tipy, triky a rady pro ostatní, jak napsat dobrou recenzi?

Podle mě je nejdůležitější psát tak, aby vás to bavilo a měli jste z tvoření recenze radost. Nejde o to, kolik recenzí napíšete, ale o to, jestli vás čas nad nimi naplňoval a jestli jste do recenze dali dostatek úsilí, abyste s ní byli spokojení. Pokud vás zajímají konkrétní rady, tak mě napadají dvě takové jednoduché základní, které ale můžou hodně pomoct. První z nic je si před psaním zapsat, nebo alespoň promyslet, pár bodů, které v recenzi chcete zmínit. Může vám to ulehčit práci a nezapomenout uvést to podstatné. A druhá rada platí úplně pro všechny. Vždy si po sobě článek minimálně jednou přečtěte, než ho publikujete. 

Doufám, že jste se o mně a mém blogu něco nového dozvěděli a že jste si článek užili. Pro mě bylo opravdu hodně zajímavé vrátit se ke starším recenzím, zavzpomínat si a porovnat změnu ve svém psaní. Pokud vás tag bavil, můžete se podívat na některé z předchozích tagů, které jsem napsala, jako například Jaký jsem čtenář nebo Buď... anebo... Budu moc ráda, když mi v komentářích dáte vědět, jestli vás článek bavil!