23. ledna 2018

Den 6: Pět emocí

Už je to hodně dávno co jsem psala sérii článků 10 knižních dní, nedávno jsem si na ní vzpomněla a napadlo mě, že by bylo fajn v ní zase pokračovat. Došla jsem tehdy přesně do poloviny, tak že teď je na řadě článek Pět emocí. Rozhodla jsem se tedy vybrat pět knížek, u kterých jsem nějakou z emocí cítila nejsilněji a pocit ve mě zanechala do teď. 

Láska- Umění předstírat
Čtení téhle knížky mě ohromně bavilo a zamilovala jsem si na ní úplně všechno. Bavilo mě, jakým způsobem  Rachel Harris píše, tahle knížka byla dokonce první kniha psaná z pohledů dvou postav, kterou jsem kdy četla. Naprosto jsem si užívala celý příběh a hlavní hrdinka mi byla sympatická a v hodně věcech podobná, jako už dlouho žádná jiná postava.
V tu dobu jsem se nějakým záhadným způsobem rozhodla začít psát blog, blog o knížkách, které jsem tak moc milovala a miluju je do teď. Při rozhodování nad jménem, pod kterým budu psát články jsem se opravdu jen náhodou koukla do knihovničky, kde stála nedávno dočtená knížka Umění předstírat a já měla jasno. Trošku jsem upravila jméno své oblíbené postavy Alyssy a začala jsem se podepisovat Alyssana a později jsem to zkrátila a přejmenovala svůj blog :) Tahle knížka se mi pojí hlavně s mým blogem a opravdu jí zbožňuju.

Závist- Mé sladké šestnácté století
Když jsem u té Rachal Harris tak tady ještě chviličku zůstanu. Její série Mé sladké šestnácté století je opravdu krásná slaďárna, kterou jsem si zamilovala hned po prvních řádcích čtení. Hlavní hrdinka Cat se ocitne v 16. století  v renesanční Florencii a prožívá jedno veliké dobrodružství. Jenže moje čtení téhle knížky mělo jeden háček. :D Sice mě neuvěřitelně moc knížka bavila, ale taky jsem ohromně záviděla Cat, že se ocitla právě tam a v tuhle dobu. Já jsem velikým milovníkem renesanční Itálie a právě v 16. století byla Florencie plná všemožných umělců a celkově to bylo kouzelné místo. Takže jsem Cat záviděla a chtěla jsem být na jejím místě, samozřejmě jen svým způsobem. Byl to pro ní šok, nevěděla jak se dostane zpátky a taky se dostala do pořádných malérů, ale i tak chápejte jak to myslím, Florencie...

Smutek- Život jedna báseň
Znáte to, když máte depku a posloucháte depresivní písničky? Sice to nedává smysl, ale v tu chvíli to člověku svým způsobem i pomáhá. Já to tak měla v jedno nepříjemné období svého života s touhle knihou. Já smutné knížky nikdy nečetla a tahle byla první, která vyloženě smutná byla a u které jsem si hodně pobrečela. Ale taky jsem se u ní tupě usmívala... Knížka je hodně pěkně napsána, je smutná, ale v některých částech zase veselá, milá a hodně upřímná. Hlavní hrdinka knížky před sebou nemá jednoduché překážky, ale dokáže přes ně jít a nají si důvod, proč je překonat. U knížky jsem si uvědomila spoustu věcí, ale převážně to, že jsou prostě mnohem horší věcí a i já musím překonat svoje problémy a nejlépe s úsměvem na tváři :)

Napětí- Labyrint-útěk
Napínavých knížek jsem četla opravdu velké množství, ale mé pocity během čtení Labyrintu žádná jiná do teď nepřekonala. Bavím se konkrétně o prvním dílu teď už rozrostlé série. Jsou to už dva roky, kdy jsem knížku četla a v tu dobu jsem na sci-fi příběhy nebyla vůbec zvyklá. Pořád jsem četla jen hodně sladké dívčí romány a najednou jsem díky své nejlepší kamarádky skočila do příběhu plného akce a napětí. Labyrint je opravdu dobře napsaná knížka a mě hodně bavil námět toho, že postavy si nepamatují nic ze svého života a netuší, kde vlastně jsou. Při některých scénách v knížce jsem byla za hlavní hrdiny nervózní a pamatuju si, že jsem se párkrát dokonce trošku bála. :D Jak říkám byl to pro mě nový šálek kafe, který jsem si ale zamilovala a jsem ráda, že mě moje bff donutila knihu si přečíst.

Radost- Všechno, úplně všechno 
Tahle knížka je naprosto kouzelná ve všech směrech. Je originálně zpracovaná, obsahuje spoustu krátkých kapitol, které jsou proloženy nejrůznějšími obrázky, tabulkami, poznámkami a jinými velmi zajímavými dokumenty. Díky tomu je knížka nápaditá a hodně čtivá. Hlavní hrdinka knížky je velice sympatická dívka, která mi přirostla k srdci a příběh je velice originální a zajímavý a hlavně není šíleně napjatý a čte se s naprostou lehkostí. Během čtení jsem se neustále usmívala a měla jsem čistě a jednoduše radost z toho, že jí čtu. Je to jedna z mála knížek, ke které se vrací pravidelně, protože jsem si založila velké množství nádherných citátů. Tuhle knihu je radost číst.

Musím říct, že jsem nečekala, že z toho nakonec bude takhle upřímný článek, plný mých emocí a taky faktů, které doposud nikdo nevěděl. Tím myslím například vznik názvu blogu, nebo toho, že jsem se chvilku bála u labyrintu. :D Jsem opravdu nadšená, že jsem se do článku pustila a napsala všechno, co jsem u těchto knížek cítila. Doufám, že se vám článek líbil a nějaké knížky vás zaujaly. Vím, že série Deset knižních dní už psalo velké množství knižních bloggerů, ale pokud patříte mezi ty, kteří se ještě nezapojili, doporučuji vám to vyzkoušet. U některých témat se vždycky musím pořádně zamyslet a mám pocit, že je to den ode dne těžší! Jsem zvědavá jak mi to půjde příště u čtyř knižních hrdinů. :)


6 komentářů:

  1. Souhlasím s "Mé sladké šestnácté století"! Dostala jsem ho k Vánocům, super oddechovka a neskutečná závist! I když já bych možná o něco radši do gotiky, ale ono spíš úplně kamkoliv, kde umění ještě bylo umění...:-D Zrovna na mě čeká druhý díl (z levných knih za 59, neber ho! :-D) tak jsem zvědavá, ale to kouzlo té Florencie tam už prostě asi nebude, no :( A to bylo na knize asi nejlepší :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně :D Druhý díl je sice už v přítomnosti, ale čtivostí a kouzlem se ve všem vyrovná tomu prvnímu. Určitě se máš na co těšit! Užij si čtení a dej vědět, jestli tě druhý díl nezklamal :)

      Vymazat
  2. Já při čtení procházím snad všemi možnými i nemožnými emocemi. :)) Čím jsem starší, tím je to horší. :))

    OdpovědětVymazat
  3. Když čtu tak hodně potřebuju přemáhat pocity radosti a nadšení z cizí lásky a také neurčitost reality, někdy se mi zdá jako bych nechápala, že vše je jenom napsaná a nic se neděje a nemám se čeho obávat, ale přesto se obávám, že můj mozek to nepobírá, ach ty knihy?!?!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Knihy jsou v těchto ohledech magické a někdy až děsivé! :)

      Vymazat

Budu moc ráda, když mi napíšeš nějaký komentář :)